Před výročím narození významné literární osobnosti Arna Nováka (narozen 2. března) byla spuštěna nová verze digitální knihovny zpřístupňující část jeho rozsáhlého díla. Přečtěte si, co je v ní nového a jak převod postupoval.
Digitální knihovnu Arna Nováka (DKAN) spustil v roce 2009 tým z Ústřední knihovny, a to také u příležitosti výročí. Uplynulo 70 let od smrti Arna Nováka, čímž vypršela autorskoprávní ochrana jeho děl a bylo možné je zpřístupnit veřejnosti. Za vznikem sbírky stála především tehdejší vedoucí knihovny Věra Jurmanová Volemanová, Zdeněk Kadlec, který byl autorem technického řešení a doc. Jiří Kudrnáč.
Webová aplikace poskytovala přístup k plným textům a umožňovala základní vyhledávání řešené pomocí Google.
Cílem bylo především zpřístupnit odborné komunitě a široké veřejnosti dostupnou část díla a nebyl kladen zvláštní důraz na dlouhodobou ochranu. Právě to bylo důvodem, proč jsme se s Ústřední knihovnou dohodli na přesunu sbírky do nově vznikající infrastruktury pro digitální knihovny Digitalia MUNI ARTS.
Jedním z cílů projektu LINDAT/CLARIAH-CZ je zajistit dlouhodobou ochranu digitálních dat (včetně publikací a digitalizátů) vznikajících na Filozofické fakultě. V průběhu trvání projektu (2019–2022) jsme se zavázali přesunout čtyři již existující datové sbírky do nového řešení. Digitální knihovna Arna Nováka je první z nich. Stručně popíšeme, jak jsme postupovali.
Nejprve proběhly rozhovory s tvůrci DKAN a šesti výzkumníky v oblasti literární vědy, kteří s knihovnou pracovali. Cílem těchto rozhovorů bylo zjistit co nejvíce informací o vyjádřených i nevyjádřených potřebách uživatelů. Více o metodě, kterou byly rozhovory vedeny, uvádí poster.
Na základě získaných poznatků bylo navrženo technické řešení. Sbírka je spravována v systému Islandora, do kterého byla z původní MySQL databáze přenesena data (soubory) a metadata (popisné informace). Ne všechny identifikované uživatelské požadavky se povedlo implementovat, stále zůstává několik podnětů pro další rozvoj. Technické řešení je nyní zdokumentováno a dokumentace je veřejně k dispozici na platformě GitLab.
Po nastavení uživatelského rozhraní proběhlo uživatelské testování s pěti studenty literatury, které se soustředilo na použitelnost a hlavní funkce webu.
Knihovna neobsahuje pouze díla Arna Nováka, ale také knihy jiných autorů, ke kterým napsal úvod nebo jinou jejich část. Prozatím v ní najdeme tři typy nebo úrovně obsahu – 1) díla Arna Nováka (autorské monografie) a díla jiných autorů; 2) části děl, které napsal (úvody, doslovy nebo kapitoly z děl jiných autorů) a 3) jednotlivé stránky. Mezi těmito úrovněmi lze přecházet a vybrat si nejpohodlnější typ prohlížení podle potřeby.
„[Arne Novák] je inspirativní osobnost, jejíž názory si zaslouží, aby jim bylo pomáháno.“
Z rozhovoru o DKAN
Veškerý obsah je nadále možné procházet přímo v internetovém prohlížeči, a to ve vnořeném PDF prohlížeči nebo po jednotlivých stránkách. Díla lze stahovat ve formátu PDF nebo jako TXT soubor, který obsahuje automaticky rozpoznaný text (bez korektury chyb). Jednotlivé stránky lze stahovat také ve formátu TXT nebo jako PNG obrázek. Vyhledávání je umožněno v názvech a ve všech obsažených plných textech. Novinkou je překlad rozhraní do angličtiny a zpřístupnění obsahu přes REST API.
Stránky nabízí také přehled zahrnutých titulů (monografií a částí děl, kterých je Arne Novák autorem), přehled všech obsažených autorů s možností vypsat jejich díla, informace o projektu a o Arne Novákovi a stručnou nápovědu.
Nová platforma Digitální knihovny Arna Nováka byla veřejně představena 2. března 2021, tedy přesně na výročí autorova narození. Účastníci si mohli poslechnout krátkou přednášku o Arne Novákovi a jeho díle a podívat se na nové funckionality platformy, které jsou shrnuty v Nápovědě.
Uvítáme vaše podněty k práci s digitální knihovnou, ať už prostřednictvím kontaktního formuláře nebo přímo na e-mail digitalia@phil.muni.cz.
Umělá inteligence může být skvělým pomocníkem v kreativním procesu. I v tom hudebním. Hudebníkům všech úrovní mohou AI nástroje nabízející řadu užitečných funkcí pomoct s generováním originálních melodií a usnadnit tvorbu nového hudebního obsahu. Přečtěte si, jaké možnosti nabízejí nástroje Magenta, AIVA, WaVeNet a další.
Umělé neuronové sítě se v dnešní době rozšířily téměř do každého odvětví, které pracuje s nějakým druhem dat. Jak už jsme psali v minulých článcích, ani oblast hudební vědy není v tomto případě výjimkou. Stejně jako nám umělá inteligence dokáže vygenerovat text či grafiku, může nám podle zadaných parametrů vytvořit hudební skladbu. Pojďme se tedy na umělé neurnové sítě podívat trochu víc zblízka.
