Shrnutí třetího ročníku konference Digitální data perspektivou humanitního vědce
Přečtěte si o průběhu online konference Digitální data perspektivou humanitního vědce, která proběhla 29. listopadu 2022. Dostupné jsou také záznamy přednášek.
Jednodenní online konference Digitální data z pohledu humanitního výzkumníka zve na společné setkání zástupců z řad odborníků, výzkumníků, studentů a zájemců o digitální humanitní vědy. Přijďte se seznámit s inspirativními digitálními projekty realizovanými na Filozofické fakultě MU i mimo ni a nechte se inspirovat různými výzkumnými metodami a digitálními nástroji. Konference bude mít dvě části – dopolední přednáškovou a odpolední posterovou.
Úterý 29. 11. 2022 | online
Letos představované projekty reprezentují nejen textová, ale i obrazová data a jejich zpracování a interpretaci metodami různých oborů z oblasti digitálních humanitních věd. Akce je příležitostí k získání zpětné vazby či návrhů, navázání spolupráce a setkání s partnery pro budoucí projekty.
Připojte se online Posterová sekce Registrace na workshop
Představení nástrojů, digitálních sbírek a projektů v humanitních vědách.
Stručné přivítání a představení průběhu konference.
Co starověcí římští císařové komunikovali obyvatelstvu v dobách krize či naopak v časech stability a blahobytu? Příspěvek představuje médium římských mincí jako nosič nejen peněžní hodnoty, ale také jako prostředek k propagaci ideologických poselství římských císařů. Vzhledem k tomu, že mince starověkého Říma v dnešní době už nejsou pouze roztroušené v muzeích a soukromých sbírkách, ale jsou rovněž reprezentativně katalogizovány v digitálních otevřených databázích, jsme schopni klást zcela nové otázky o kultuře Římské říše. Například atributy jako datum ražby a vyražené ikonografické motivy napříč desítkami tisíc typů mincí nám umožňují sledovat, jak se vyvíjela témata propagovaná na mincích v průběhu několika staletí. Příspěvek tedy shrnuje, jak připravit numismatická data pro historický výzkum a jak je vyhodnotit s ohledem na konkrétní výzkumnou otázku.
Digitální knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (DK FF MU) je budována od roku 2009 jako fakultní plnotextová databáze, která zpřístupňuje výsledky akademického bádání ve formě časopisů, sborníků i monografií v režimu volného přístupu. Ve své kategorii se řadí k důležitým informačním zdrojům, jehož význam přesahuje hranice fakulty i univerzity. Po více než deseti letech její existence nazrál čas na technologický upgrade databáze, ke kterému došlo v posledních dvou letech. I když změna proběhla primárně „na pozadí“, ovlivnila i funkce, strukturu a vzhled systému. Výsledkem přerodu je nejen nová podoba DK FF MU, ale i množství impulzů pro další obsahový rozvoj této fakultní platformy.
Příspěvek představí nový webový korektor českých textů Opravidlo, který je dostupný na adrese http://www.opravidlo.cz. Ukáže možnosti tohoto nového nástroje a přiblíží radosti a strasti strojových oprav česky psaného textu. Korektor je založen na formálních jazykových pravidlech, která umožňují rozpoznání jazykových chyb. Ty jsou podle typů rozděleny do několika modulů, např. interpunkce, gramatická shoda, velká písmena, typografie a další. Součástí Opravidla je také korektor překlepů, který je založen na rozsáhlém slovníku tvarů českých slov. Označení chyb je propojeno s výkladovou částí Internetové jazykové příručky.
Příspěvek je věnován projektu výzkumu historických tkanin, který integruje jak badatelskou a výzkumnou dimenzi, tak i praktické využití v textilním průmyslu a módě. Terénní výzkum a badatelské zpracování zároveň tvoří základ databáze, která zpřístupňuje vzory i jejich detailní technické popisy na digitální platformě všem zájemcům o tuto problematiku. Obrazová dokumentace může být dále využívána různými způsoby. Uplatnění databáze v neuronové síti dokáže generovat nová vizuální data s vlastní kvalitou, jak dosvědčuje udělení ceny Neon 2022 spolupracujícímu projektu Julie Dítětové. Repliky tkanin mohou rozšířit nabídku restaurátorských dílen. Vzory mohou být tištěny na látky a uplatněny v soudobé módě. Databáze sama pak objemem dat může významně zpřesnit naše poznání dějin užitého umění.
V posterové sekci budou představeny aktivity, které využívají digitální data, databáze, digitální nástroje nebo informační systémy k provádění výzkumu a projektů v humanitních a společenských vědách.
Stručně představení jednotlivých posterů.
Diskuze v samostatných místnostech.
Workshop vede: Jiří Milička & Dominika Kováříková
Ústav Českého národního korpusu se nestará jenom o sběr textů, vytváří a vylepšuje také nástroje umožňující v oněch textech efektivně vyhledávat a výsledky analyzovat. Jeden z těchto nástrojů si představíme, je jím korpusové rozhraní KonText. KonText je takovým švýcarským nožíkem, který zvládne leccos zajímavého, od jednoduchých dotazů až po poměrně sofistikované analýzy. Nejužitečnější funkce si ukážeme na příkladech ze života.
Workshop se koná hybridně, prosím zaregistrujte se: https://forms.office.com/r/Lh3xuPu2xZ
Setkání ve společné místnosti, shrnutí konference a rozloučení.
Digitální data perspektivou humanitního vědce 2021 Digitální data perspektivou humanitního vědce 2020