Protože samotné humanitní vědy jsou pestrou směsicí oborů od historie, filozofie přes filologické vědy a vědy, které se zabývají uměním a kulturou, mohou digitální humanitní vědy mít odlišnou podobu podle toho, kdo je praktikuje. V rámci Digital Humanities se tak pod stejnou „nálepkou“ může skrývat například použití 3D technologií v archeologii, textová analytika v literárních vědách, mapování a GIS ve výzkumu historie nebo tvorba digitálních edic v klasických studiích.

Jakou podobu mohou mít digitální humanitní vědy? 

Existují desítky definic Digital Humanities (DH), a debaty o jasné definici DH jsou dle některých vědců samostatným žánrem. Dá se ale vysledovat několik základních přístupů. Dle nich mohou digitální humanitní vědy být:

1) Aplikací digitálních nástrojů a metod v humanitních vědách.
2) Komunitou vědců, kteří používají a vytvářejí digitální nástroje a metody ve výzkumu v humanitních vědách.
3) Vývojovou fází a budoucností humanitních věd.

Je tedy zřejmé, že zatímco někteří za DH vidí jednoduše použití digitálních nástrojů v humanitních vědách, a samostatnou disciplínu, ostatní jej vnímají spíše jako „komunitu vědců, kteří ve svém výzkumu využívají digitální nástroje a metody, a dále je rozvíjejí“. Část je přesvědčena, že Digital Humanities není samostatná disciplína ani obor, ale jen vývojová fáze, kterou prochází všechny humanitní obory, a jejich budoucnost. Tedy, že v budoucnu budou postupně všechny humanitní obory do určité míry používat digitální nástroje a metody, a všechny humanitní obory - „Humanities“ - budou vlastně „Digital“.

Pokud by vás zajímalo, jak k definování digitálních humanitních věd přistupují vědci z různých oborů, můžete navštívit stránku What Is Digital Humanities?, kde najdete definice, které sepsali mezi lety 2009–2014 účastníci tzv. Day of DH.