Články | Digital Humanities

19. 9.

Vládní praxe Přemysla Otakara II. pod drobnohledem: Rozhovor s Davidem Kalhousem

Doc. Mgr. David Kalhous, Ph.D., působí v Ústavu pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde se věnuje období středověku. V letech 2018–2020 byl hlavním řešitelem projektu Vládní praxe Přemysla Otakara II. (1247–1278), ve kterém se se svým týmem věnoval důkladné analýze itineráře Přemysla Otakara II.

15. 8.

Nástroje pro síťovou analýzu

Pro síťovou analýzu dnes existuje celá řada nástrojů. Některé z nich jsou jednodušší a uživatelsky přívětivější, většinou však mají omezené možnosti zobrazení dat a méně funkcí. Jiné programy nabízejí větší možnosti různých zobrazení a také přístup k dalším analytickým metodám. Přečtěte si, jaké funkce nabízejí nástroje Gephi, NodeXL, Pajeck, Cytoscape a SocNetV.

18. 7.

Propojený svět – jak síťová analýza pomáhá porozumět historii i přítomnosti

Už víme, že síťová analýza má poměrně pestrou paletu využití – své místo najde všude tam, kde se snažíme popsat a analyzovat vztahy mezi jednotlivci, skupinami či konkrétními jevy. Jaké vztahy mezi sebou měla středověká šlechta? A lze pomocí síťové analýzy odhalit organizovaný zločin? Pojďme se podívat na další příklady použití této metody v praxi.

25. 6.

Odhalování skrytých vztahů: síťová analýza v humanitních vědách

Síťová analýza je metoda, díky které můžeme lépe pochopit propojenost světa kolem nás. Umožnuje zkoumat, vizualizovat a objevovat skryté souvislosti a vztahy předmětného jevu. Ať už se jedná o šíření nemocí, korespondence, myšlenek nebo hledání souvislostí mezi archeologickými nálezy. I díky tomu se dnes síťová analýza uplatňuje v celé řadě výzkumů v mnoha různých oborech.

30. 5.

Projekt ATRIUM

Cílem projektu ATRIUM (Advancing fronTier Research In the arts and hUManities) je propojit přední výzkumné infrastruktury v oblasti umění a humanitních věd (DARIAH), archeologie (ARIADNE), jazyků (CLARIN) a otevřené vědecké komunikace v sociálních a humanitních vědách (OPERAS).

28. 5.

Umělá inteligence jako nástroj pro studium audiovizuálních děl: Jana Horáková o projektu Media Art Live Archive

Doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D., působí v Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde je garantkou magisterského studijního programu Teorie interaktivních médií a doktorského programu Digitální kultura a kreativní průmysly. V letech 2019–2022 stála v čele řešitelského týmu projektu Media Art Live Archive, který zkoumal potenciál využití strojového učení a hlubokých neuronových sítí při analýze audiovizuálních děl.

18. 4.

Nástroje pro automatickou tvorbu hudby

Umělá inteligence může být skvělým pomocníkem v kreativním procesu. I v tom hudebním. Hudebníkům všech úrovní mohou AI nástroje nabízející řadu užitečných funkcí pomoct s generováním originálních melodií a usnadnit tvorbu nového hudebního obsahu. Přečtěte si, jaké možnosti nabízejí nástroje Magenta, AIVA, WaVeNet a další.

27. 3.

Neuronové sítě a jejich použití v hudbě

Umělé neuronové sítě se v dnešní době rozšířily téměř do každého odvětví, které pracuje s nějakým druhem dat. Jak už jsme psali v minulých článcích, ani oblast hudební vědy není v tomto případě výjimkou. Stejně jako nám umělá inteligence dokáže vygenerovat text či grafiku, může nám podle zadaných parametrů vytvořit hudební skladbu. Pojďme se tedy na umělé neurnové sítě podívat trochu víc zblízka.