Články | Digital Humanities

12. 12.

Dějiny v mapách: prostorová data v humanitních vědách

Mapy nám poskytují informace nejen o konkrétních místech, ale také o vztazích mezi prostorem, časem a lidskou činností. Zkoumat prostor a jeho význam můžeme v literární vědě, historii nebo lingvistice. V kontextu humanitních věd nám prostorová data nabízejí vhled do historických, kulturních a sociálních jevů.

14. 11.

Ve světě knihoven: Filip Jebavý o digitalizaci v Moravské zemské knihovně

Digitální technologie mění způsob, jakým knihovny získávají, spravují i zpřístupňují informace. Jak probíhá digitalizace dokumentů v druhé největší knihovně v České republice? I to se dozvíte v rozhovoru s vedoucím Odboru správy digitálních dokumentů Moravské zemské knihovny Mgr. Filipem Jebavým.

14. 10.

Cesta knihy do digitální knihovny: digitalizace v humanitních vědách

Vzácné rukopisy, básnické sbírky nebo staré tisky. Kulturní dědictví, které bychom rádi předávali z generace na generaci a uchránili jej před ztrátou, krádeží či úplným poničením. I s tímto nám mohou pomoct digitální technologie. Díky digitalizaci se příběhy a myšlenky zachycené v knihách a rukopisech stávají dostupnými pro širokou veřejnost, vědecký výzkum i budoucí generace.

19. 9.

Vládní praxe Přemysla Otakara II. pod drobnohledem: Rozhovor s Davidem Kalhousem

Doc. Mgr. David Kalhous, Ph.D., působí v Ústavu pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde se věnuje období středověku. V letech 2018–2020 byl hlavním řešitelem projektu Vládní praxe Přemysla Otakara II. (1247–1278), ve kterém se se svým týmem věnoval důkladné analýze itineráře Přemysla Otakara II.

15. 8.

Nástroje pro síťovou analýzu

Pro síťovou analýzu dnes existuje celá řada nástrojů. Některé z nich jsou jednodušší a uživatelsky přívětivější, většinou však mají omezené možnosti zobrazení dat a méně funkcí. Jiné programy nabízejí větší možnosti různých zobrazení a také přístup k dalším analytickým metodám. Přečtěte si, jaké funkce nabízejí nástroje Gephi, NodeXL, Pajeck, Cytoscape a SocNetV.

18. 7.

Propojený svět – jak síťová analýza pomáhá porozumět historii i přítomnosti

Už víme, že síťová analýza má poměrně pestrou paletu využití – své místo najde všude tam, kde se snažíme popsat a analyzovat vztahy mezi jednotlivci, skupinami či konkrétními jevy. Jaké vztahy mezi sebou měla středověká šlechta? A lze pomocí síťové analýzy odhalit organizovaný zločin? Pojďme se podívat na další příklady použití této metody v praxi.

25. 6.

Odhalování skrytých vztahů: síťová analýza v humanitních vědách

Síťová analýza je metoda, díky které můžeme lépe pochopit propojenost světa kolem nás. Umožnuje zkoumat, vizualizovat a objevovat skryté souvislosti a vztahy předmětného jevu. Ať už se jedná o šíření nemocí, korespondence, myšlenek nebo hledání souvislostí mezi archeologickými nálezy. I díky tomu se dnes síťová analýza uplatňuje v celé řadě výzkumů v mnoha různých oborech.

30. 5.

Projekt ATRIUM

Cílem projektu ATRIUM (Advancing fronTier Research In the arts and hUManities) je propojit přední výzkumné infrastruktury v oblasti umění a humanitních věd (DARIAH), archeologie (ARIADNE), jazyků (CLARIN) a otevřené vědecké komunikace v sociálních a humanitních vědách (OPERAS).