Co lze o utváření nových morfologických paradigmat vyčíst z Google n-grams? Případ italských N+N kompozit typu verbal-nexus

Přednášející:

Jan Radimský (FF JU České Budějovice)​

Kompozita typu N+N (it. conferenza.N stampa.N – „tisková konference“) jsou v románských jazycích recentní strukturní inovací, jejíž diachronní vývoj nebyl zatím podrobněji zmapován. Z dosavadních pramenů lze soudit, že k exponenciálnímu nárůstu produktivity (ve smyslu vyšší type i token frequency) kompozit N+N dochází v italštině a ve francouzštině nejdříve od 60. let 20. století a významně se na něm podílí vznik poloschématických konstrukcí s identickým prvním nebo druhým komponentem, jako např. it. N+chiave (“N+klíč”; e.g. parola chiave – “klíčové slovo”) (Rainer, 2016: 2714, Radimský, 2020). Pokud jde o italštinu, dosavadní literatura dokonce neuvádí prakticky žádné případy N+N kompozit atestované před rokem 1950 (Tolemache, 1945; Micheli, 2020a, 2020b). A přesto právě v tomto jazyce najdeme dnes již etablovaný produktivní vzorec subordinačních kompozit typu verbal-nexus (např. it. trattamento.N rifiuti.N – „zpracování odpadů“) – tedy schématickou morfologickou konstrukci vyššího řádu, která předpokládá deverbální hlavu odvozenou od tranzitivního slovesa (trattamento) doplněnou objektovým argumentem (rifiuti), a která je v rámci románských jazyků v tomto smyslu ojedinělá (Rainer, 2016; Baroni, Guevara, Zamparelli, 2009; Radimský, 2018). Cílem prezentovaného empirického diachronního výzkumu je upřesnit původ a mechanismus vzniku tohoto slovotvorného vzorce s teoretickým ukotvením v paradigmatu morfologie konstrukční (Booij, 2010; Traugott & Trousdale, 2013) a relační (Jackendoff & Audring, 2020).

Pro podrobné zmapování diachronního vývoje italských kompozit typu verbal-nexus jsme se pokusili využít data z Google n-grams (verze 2020[1]) a Google books[2] (Radimský, 2022). Analýzy vzorku více než 1.000 kompozit (typů) zatím ukazují, že původ tohoto vzorce je patrně mnohem starší a lze ho vystopovat v úředním jazyce již přinejmenším od poloviny 19. století. V přednášce a následné diskusi bychom se rádi zaměřili především na technické a metodologické aspekty výzkumu (viz též Hilpert & Gries, 2016).

*** Přednáška proběhne jak v prezenční podobě tak prostřednictvím platformy ZOOM. Pro informace, jak se připojit ke streamované přednášce a link na online přednáškukontaktujte: sevcikova@ufal.mff.cuni.cz ***