Konference: Datafication in the Historical Humanities: Reconsidering Traditional Understandings of Sources and Data

Historici mimo oblast kvantitativních sociálních dějin zřídkakdy považují své předměty studia za "data", a to i tehdy, když si prohlížejí dokumenty nebo obrazy v digitalizované verzi na obrazovce. Tato svědectví lidských životů obvykle vyžadují emocionální, imaginativní a empatické zapojení, a proto nemohou být redukována na pouhé zboží, které má pohánět nový druh počítačového výzkumu, navzdory tomu, co by mohlo naznačovat heslo "data jsou nová ropa".

Na druhou stranu snadno zjistíme, že shromažďování, uspořádávání, třídění, a vyhledávání vybraných informací z (digitálních) zdrojů jsou rutinními procesy historického bádání. Z tohoto úhlu pohledu se výzkum zaměřený na data jeví spíše jako pokračování s aktualizovanými nástroji a technologiemi než jako radikální odklon od tradičních metod zkoumání.

TÉMATA KONFERENCE:

• Jak jsou archivy pro takové projekty definovány, vytvářeny a spravovány?
• Jak vybíráme primární zdroje, jak nakládáme se sbírkami a jak vytváříme datové modely pro jejich digitální reprezentaci?
• Jakými standardy se řídí naše procesy datafikace, které nástroje nás podporují a jaké měřítko je vhodné použít?
• Jaké by mohly být obecné principy designu, kterými se řídíme v procesu datafikace historických věd?

KEYNOTE PŘEDNÁŠKY:

• Keynote I: “Table for One: Anecdotes on the Cultures and Challenges of Data(fication) for Historians,” Zoe LeBlanc, University of Illinois, Urbana-Champaign, School of Informatics, USA
• Keynote II: What’s in a Footnote? Datafication and the Consequences for Quality Control in Historical Scholarship,” Pim Huijnen, Utrecht University, Netherlands