Come and listen to interesting lectures in the field of digital humanities and see posters visualizing projects of the FF MU academic community.
Jednodenní online konference Digitální data z pohledu humanitního výzkumníka zve na společné setkání zástupců z řad odborníků, výzkumníků, studentů a zájemců o digitální humanitní vědy. Přijďte se seznámit se zajímavými digitálními projekty realizovanými na Filozofické fakultě MU i mimo ni a nechte se inspirovat různými výzkumnými metodami a digitálními nástroji. Konference bude mít dvě části - dopolední přednáškovou a odpolední posterovou sekci.
Úterý 23. listopadu 2021 | online
Letos své projekty představí výzkumníci z oborů, jako jsou divadelní věda, archeologie a kurátorství dat, kteří pracují s digitálními daty v humanitních vědách.
Akce je skvělou příležitostí k získání zpětné vazby či návrhů, navázání spolupráce a setkání s partnery pro budoucí projekty.
Připojit se ke konferenci Postery na Padletu
Představení nástrojů, digitálních sbírek a projektů v humanitních vědách.
Brief welcome and introduction of the conference.
Výzkum atraktivních artefaktů, jako jsou střely nebo zbraně obecně, je v pravěku zatížen špatnou dostupností artefaktů pro fyzické studium a analýzu. Badatelé jsou tak odkázáni na publikované informace, které bývají velmi selektivní, ilustrativní a do značné míry neúplné. Ve svém výzkumu jsem shromáždila údaje o více než 400 projektilech, které tak představují největší analyzovaný soubor projektilů z evropského pravěku. Takový soubor dat považuji za významný příspěvek k poznání sociálních a ekonomických funkcí projektilů v pravěkých společnostech. Dataset, vytvořený ve spolupráci s LINDAT/CLARIAH-CZ, obsahuje nejen fotografie a databázový popis, ale také přesný 3D model a všechny traseologické snímky s doklady funkčního opotřebení.
Ivona Solčániová, Roman Brück, Karolína Stehlíková, Ivan Málek
Tento příspěvek představí projekt Theatre 3D, který probíhá v oblasti praktického výzkumu dějin divadla. Cílem projektu, financovaného z Fondu rozvoje vysokých škol, bylo vytvořit patnáct 3D modelů divadelních artefaktů (budov, objektů, scénografie), které by studentům programu Divadelní věda umožnily pochopit technicky či ideově náročnější koncepty. Dosud vytvořené modely jsou nyní využívány při výuce předmětů na bakalářském i magisterském stupni (Divadlo v evropských dějinách, Antické divadlo, Scénická analýza, Středověké divadlo a další) a jako testovací pomůcka při bakalářské státní zkoušce.
3D tisk je realizován ve spolupráci s Ústřední knihovnou FF MU. Příspěvek bude ilustrovat proces tvorby modelu pomocí 3D tisku, zahrnující přípravu dat (opatření technické dokumentace či analýza historických pramenů a následné vytvoření 3D vizualizace v CAD softwaru), předtiskovou přípravu, vlastní tisk a finální zpracování. Potenciál 3D tisku spočívá v polyfunkčnosti datových podkladů (3D vizualizací), které lze implementovat do virtuální reality. V současné době vznikají výukové materiály, které na 3D modelech staví a dále vysvětlují divadelní teorie a jejich historické pozadí.
Zdenko Vozár ve své přednášce představí společný projekt Národní knihovny ČR, Moravské zemské knihovny a Knihovny Akademie věd ČR, jež usiluje a zpřístupnění dat i metadat z digitální knihovny všem zájemcům z akademické obce i široké veřejnosti. Toho zpřístupnění by bylo možné díky budovanému exportnímu modulu, který by v budoucnosti bylo možné nasadit i na další digitální knihovny. Představen bylo také rozhraní pro export textů z Webarchivu ČR.
Digitalia MUNI ARTS je lokální uzel infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ, který shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje digitální platformy výzkumných pracovníků Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Digitální platformy jsou uloženy v systému Islandora a jejich metadata jsou prostřednictvím protokolu OAI-PMH předávána do centrálního repozitáře LINDAT/CLARIAH-CZ, čímž je zajištěna jejich nalezitelnost a dostupnost v rámci širší ekologie evropských infrastruktur. Infrastruktura Digitalia MUNI ARTS je určena pro celou akademickou obec Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, přičemž podpora je určena zejména vědcům orientovaným na digitální výzkum v humanitních vědách. Kromě možností technického systému Islandora projekt infrastruktury zkoumá postupy a požadavky na výzkumná data ve virtuálním výzkumném prostředí a s pomocí Matomo plánujeme dále zkoumat typy interakcí dat a modelování potřeb uživatelů. Nad daty z přenesených výzkumných projektů probíhají procesy digitální kurately, které mají zajistit dlouhodobé uchování a autenticitu dat, což je důležité nejen pro digitalizaci historických pramenů.
V rámci posterové sekce budou představeny aktivity, které využívají digitální data, databáze, digitální nástroje nebo informační systémy k provádění výzkumu a projektů v humanitních a společenských vědách.
Afternoon welcome.
Krátké představení každého posteru (cca 5 minut na každý poster).
15:30 | Diskuse v samostatných online místnostech MS Teams.
Setkání ve společenské místnosti, shrnutí konference a rozloučení.
Umělá inteligence může být skvělým pomocníkem v kreativním procesu. I v tom hudebním. Hudebníkům všech úrovní mohou AI nástroje nabízející řadu užitečných funkcí pomoct s generováním originálních melodií a usnadnit tvorbu nového hudebního obsahu. Přečtěte si, jaké možnosti nabízejí nástroje Magenta, AIVA, WaVeNet a další.
Umělé neuronové sítě se v dnešní době rozšířily téměř do každého odvětví, které pracuje s nějakým druhem dat. Jak už jsme psali v minulých článcích, ani oblast hudební vědy není v tomto případě výjimkou. Stejně jako nám umělá inteligence dokáže vygenerovat text či grafiku, může nám podle zadaných parametrů vytvořit hudební skladbu. Pojďme se tedy na umělé neurnové sítě podívat trochu víc zblízka.
