Na jaře loňského roku jsme pomocí dotazníku a následných rozhovorů zjistili, že na fakultě existuje okolo padesáti nejrůznějších digitálních knihoven a dalších platforem. Část z nich je veřejně přístupná a můžete je prohlížet v katalogu. Najdete mezi nimi digitálních knihovny, jazykové korpusy i výkladové slovníky.
Obvykle jsou výstupem projektu a problém nastává ve chvíli, kdy projekt skončí a tvůrci jsou postaveni před otázku, jak získat zdroje na další rozvoj a provoz systému. S tím bychom jim rádi pomohli. Chystáme systém, který má zajistit udržitelnost zpřístupňovaných dat, jejich propojení s více potenciálními uživateli a přinést přinést další výhody.
V minulém roce jsme vybírali, které z existujících sbírek budeme do tohoto chystaného systému přesouvat. Základním předpokladem byla ochota tvůrců s námi spolupracovat. Pokud tomu tak bylo, přihlíželi jsme k následujícím kritériím:
Netvrdíme, že tato kritéria nesplňuje více zvažovaných platforem. Vzhledem k časovým možnostem jsme museli vybrat pouze čtyři:
Umělá inteligence může být skvělým pomocníkem v kreativním procesu. I v tom hudebním. Hudebníkům všech úrovní mohou AI nástroje nabízející řadu užitečných funkcí pomoct s generováním originálních melodií a usnadnit tvorbu nového hudebního obsahu. Přečtěte si, jaké možnosti nabízejí nástroje Magenta, AIVA, WaVeNet a další.
Umělé neuronové sítě se v dnešní době rozšířily téměř do každého odvětví, které pracuje s nějakým druhem dat. Jak už jsme psali v minulých článcích, ani oblast hudební vědy není v tomto případě výjimkou. Stejně jako nám umělá inteligence dokáže vygenerovat text či grafiku, může nám podle zadaných parametrů vytvořit hudební skladbu. Pojďme se tedy na umělé neurnové sítě podívat trochu víc zblízka.
